Různé druhy vrbového proutí jsou při pletení výhodou, ne-li přímo nutností. Jednak potřebujete proutky rozdílných vlastností – různé síly, tloušťky a pružnosti… a pak vás jistě potěší, že proutky podle druhů vrb mají i různé barvy. Existují vrby s proutky do zelena, do žluta nebo do červena. Pletený výtvor, například košík, pak může mít na sobě vypletené třeba hned čtyři barevné odstíny. Výsledný výrobek tak získá na atraktivitě.
Vrba trojmužná (mandlovka) – Salix triandra
Asi nejznámější a také nejdéle pěstovaná vrba u nás je vrba trojmužná – salix triandra. Klasická vrba, pěstovaná na březích potoků, kde zabraňuje sesuvům půdy. Snáší dobře mokré prostředí u proudících potoků a řek, ani záplavy jí prý nevadí. Zato sucho jí příliš nesvědčí. Tato vrba tvoří olivově zelené tenké pružné proutky, které se výborné hodí na pletení košíků a jiných proutěných výtvorů.
Vrba košíkářská (konopina) – Salix viminalis
Vrba košíkářská, jak už její název napovídá, je klasická vrba pěstovaná především na proutí. Stejně jako vrba triandra, se tato vrba často vysazuje na břehy potoků a rybníků, kde zpevňuje podmáčené břehy, protože narozdíl od jiných rostlin dobře snáší vlhko. Zajímavostí je, že tato vrba je prý schopna z půdy a vody vytáhnout těžké kovy, proto se dá použít k čištění odpadních vod. Především se ale pěstuje pro získání košíkářského proutí. Pruty z této vrby jsou poněkud silnější a kratší, s hrubší strukturou, s typicky hnědou barvou, používají se především na větší koše, nebo na vyplétání plotů a ohrad.
Vrba nachová (rakovice) – Salix purpurea
Tato vrba s proutky hnědými až do červena se pěstuje právě pro svou barvu a tenké proutí, vhodné na pletení košíků. Zajímavostí této vrby je, že v kůře obsahuje ze všech vrb nejvíce kyseliny salicylové. Již v Antice a ve středověku se z ní prý vařil odvar na horečku a sám Hipokrates ji ordinoval na tišení bolestí. Vysoký obsah salicinu také vrbu spolehlivě chrání proti okusování zvěří, takže má proti ostatním větší možnosti rozšíření.
Vrba americká – Salix americana
Tento druh neznámého původu, dovezený na Evropský kontinent z Ameriky, se vyznačuje velmi kvalitním proutím s krásnou červenou barvou. Vrba jako rostlina je poněkud choulostivá, zato barevně krásná (barvy přechází v odstupněních dole do zelené, přes červenou až do hněda a ani po vysušení se neztrácí). Proto se za účelem košíkářství jistě vyplatí tento exemplář pěstovat.